Jen těžko si lze představit, že bychom nechali bez povšimnutí letošní 12. duben. Právě letos je tomu totiž přesně 60 let od prvního letu člověka do vesmíru. Cesta Jurije Gagarina k nehynoucí slávě trvala 108 minut a přesný čas hrál v jeho letu nesmírně důležitou roli. Druhý stupeň rakety Vostok 1 hořel déle, než se předpokládalo a vyneslo kosmonauta o nějakých sto kilometrů výš, než s čím počítali ruští inženýři. Když Gagarin oblétával Zemi ve výšce 327 km na povrchem, mnozí trnuli strachy, jak dopadne jeho návrat. Doslova desetiny vteřiny hrály roli i při brzdění při návratu. Brzdící motor zhasl o 9 desetin vteřiny dříve a Gagarin se blížil k zemi mnohem rychleji, než bylo spočítáno. Naštěstí dopadlo vše nakonec dobře.
Tento velký den (a snad i důležitost přesného načasování věcí) dones připomínají hodiny Sturmanskie.
V titanovém pouzdře bije strojek Poljot s mechanickým nátahem. V použití mechaniky oproti automatu je vzhledem ke stavu bez tíže kus logiky. A následná vesmírná dobrodružství by pak mohly připomínat hodinky, které se později staly oficiální „značkou“ sovětských kosmonautů.
A proč zůstávat při zemi. Což takhle zkusit třeba mechanické chronografy Strela.
První česká pilotka
Letošní rok v sobě ale ukrývá mnohem více výročí, která psala dějiny letectví a kosmonautiky. 27. září oslavíme také 110 let od chvíle, kdy složila pilotní zkoušku první česká pilotka Božena Laglerová. Proč si ji nepřipomenout subtilními leteckými hodinkami od firmy Laco, která je s letectvím nerozlučně spjata?
Slavný Zeppelin
Nevíme, čím to je, že rok s jedničkou na konci je pro létání jako dělaný. Například rok 1931. Vzducholoď s naprosto neuvěřitelnou historií LZ-127 Graf Zeppelin začala v tomto roce létat pravidelnou linku z Evropy do Jižní Ameriky.
LZ-127 mela opravdu pozoruhodný osud. O poznání slavnější, než pozdější LZ-129 Hindenburg. Její slávu hrdě připomíná třeba tento ušlechtilý kousek s chronografem.
A její arktickou expedici z téhož roku 1931, kdy mapovala ruské pobřeží Severního ledového oceánu, zase mohou připomínat tyto hodinky s quartzovým strojkem a zobrazením GMT času.
Největší létající člun
Ovšem pokud by to nestačilo, letos slavíme 90 let od transatlantického letu největšího hydroplánu své doby, dvanáctimotorového Dorniera Do X, kterému sice z německého Fridrichshafenu do New Yorku trvala cesta kvůli opravám nějakých devět měsíců, ale nakonec to zvládl. Tento let by nám mohly na ruce připomínat třeba některé hodinky z produkce firmy Junkers. Kupříkladu tento model s analogovým ukazatelem nejen datumu, ale i měsíce v roce.
Je to krásný protipól pozdějších komických letů, kdy šlo o již zmíněné fragmenty vteřin. Nebylo vlastně krásné, letět a nějaký ten měsíc, dva, tři hodit za hlavu? A nebylo by krásné, udělat si dnes radost novými hodinkami do sbírky?
Milan Illés
